Elektrické podlahové vytápění. Jak na to?

V mnohých novostavbách rodinných a bytových domů již nenajdete plynovou přípojku. Při stavbě tedy budete muset dříve nebo později vyřešit dilema s výběrem vhodného topného zdroje, který bude dostatečně účinný, ale zároveň šetrný k vaší peněžence. Jaké máte možnosti a jaké jsou výhody a nevýhody elektrického podlahového vytápění?

Možnosti vytápění elektřinou

Výhodou vytápění elektřinou je oproti plynu nebo tuhým palivům vysoká účinnost. Ta se často blíží hodnotě 100 %, což znamená, že se téměř všechna el. energie přemění na teplo. Vytápění elektřinou ale může být z dlouhodobého hlediska nákladnější než vytápění plynem nebo tuhým palivem, ačkoliv je vstupní investice ve většině případů nižší.

Vytápění elektřinou má také výhody v podobě jednoduché regulace, rychlé reakce na změnu požadované teploty nebo jednodušší instalace. Výhody a nevýhody se ale liší systém od systému.

Pro vytápění elektřinou si můžete vybrat:

1. Elektrický kotel – můžete jej použít ve spojení s klasickými teplovodními radiátory nebo teplovodním podlahovým vytápěním. Elektrický kotel je sice jednoduché zařízení, ale teplovodní rozvody jsou poměrně náročné na instalaci a produkují i ​​určité ztráty. Tento systém proto patří mezi ty méně efektivní. Elektrické kotle se vyrábějí ve výkonech 4–60 kW. Pokud je budete chtít využít k vytápění celé domácnosti, budete potřebovat silnou el. přípojku – 3 × 25 A nemusí vždy stačit.
2. Tepelné čerpadlo – jde o nejvíce efektivní a z dlouhodobého hlediska nejméně nákladný způsob vytápění el. energií. Tepelné čerpadlo totiž, jak již název napovídá, nevyužívá elektřinu na výrobu tepla, ale na jeho přenos z okolního prostředí (vzduch, voda, země) do vašeho domova. Proto se říká, že mají „účinnost“ až 300 %. Dokážou tedy přenést třikrát více tepelné energie, než spotřebují té elektrické. Jejich instalace je ovšem poměrně náročná a vstupní investice se pohybuje v řádech mnoha desetitisíců korun. Oproti jiným zdrojům vytápění tedy mají dlouhou návratnost.
3. Elektrické podlahové vytápění – zdrojem tepla jsou v tomto případě elektrické topné kabely, rohože nebo fólie, které se ukládají pod podlahu. Jejich výhodou je snadná regulace teploty pro každou místnost samostatně, nepříliš náročná instalace a fakt, že jsou na rozdíl od kotlů nebo tepelných čerpadel v podstatě bezúdržbové. Vytápějí velkou plochu, přičemž teplo z nich stoupá od podlahy přirozeně nahoru – vytopí tak celou místnost rovnoměrně. Pro vytopení celé místnosti budete potřebovat výkon několik stovek W až několik kW (v závislosti na ploše, úrovni zateplení atd.), počítejte proto s nutností silné el. přípojky.

4. Elektrické konvektory – pomocí topného tělesa ohřívají vzduch, který stoupá vzhůru, proudí po místnosti a po ochlazení následně klesá dolů (tzv. konvekce). Nejsou příliš efektivní, protože pro navození tepelné pohody musí nejprve vyhřát vzduch v celé místnosti. Hodí se tedy spíše jako doplňkový zdroj tepla, případně jako hlavní zdroj tepla do menších místností, chatek nebo objektů, které nejsou trvale obydleny. Většinou se zapojují do zásuvky a jejich výkon se pohybuje kolem 2 kW. Jeden zásuvkový obvod tedy zvládne max. 1 konvektor běžící na plný výkon.
5. Topné panely – využívají přenos tepla sáláním pomocí infračerveného záření na okolní osoby a objekty – až z nich se následně ohřívá okolní vzduch. Panely tedy přinášejí okamžitý hřejivý pocit. Hodí se jako hlavní zdroj tepla do menších místností (koupelna, toaleta apod.) nebo jako doplňkový zdroj do větších místností. Na rozdíl od konvektorů je jejich příkon nízký a pohybuje se v řádech stovek W. Na jejich použití tím pádem nepotřebujete velmi silnou elektrickou přípojku.

Topné rohože, fólie, nebo vodiče?

U elektrického podlahového vytápění máte na výběr z více zdrojů tepla. Topné kabely se skládají z odporových vodičů, které jsou nejrozšířenějším typem topných vodičů. Jádro těchto vodičů je z tzv. rezistence (odporový materiál), která se při průchodu elektrického proudu zahřívá. Elektrické napětí je standardizované, ale rezistence se vyrábějí s různými hodnotami odporu. Výpočtem je pak možné určit, jak dlouhé musí být vodiče, aby při daném napětí měly požadovaný příkon – tedy aby topily, ale současně se nepřehřívaly. Proto se odporové vodiče neprodávají na metry, ale pouze v konkrétních délkách i s připojovacími vodiči.

Topné rohože jsou tvořené těmito kabely svinutými do meandru a připevněnými k nosné tkanině tak, aby mezi nimi zůstala zachována stále stejná vzdálenost a tím i rovnoměrně rozložený topný výkon.

Alternativou k rohožím jsou topné fólie, tvořené plochými uhlíkovými odporovými vodiči. Jsou velmi tenké, proto se hodí všude tam, kde zbytečně nechcete zvyšovat podlahu.

Samostatné topné kabely se pak používají v členitých místnostech se zaoblenými stěnami, kde byste rohože nedokázali rozmístit rovnoměrně. Při jejich kladení si však musíte dát pozor na dodržení stejné vzdálenosti mezi nimi, abyste zachovali rovnoměrné rozložení tepla.

Topné fólie lze instalovat systémem suché pokládky, tj. bez použití stavební chemie. Po pokládce podlahy můžete okamžitě vytápět. Topné rohože se instalují na potěr pod dlažbu, kabely do potěru. U takových způsobů instalace musíte čekat cca 28 dní do prvního použití vytápění. O tom, zda je konkrétní model topné rohože, kabelu či fólie vhodný pro daný způsob instalace, se vždy předem informujte u výrobce.

Bez termostatu to nepůjde

Topné rohože a fólie se vyrábějí s výkonovou hustotou 40–220 W/m2. Výběr těch správných závisí na typu podlahy, úrovni tepelné izolace objektu a dalších parametrech. Např. pro instalaci přímo pod plovoucí podlahu se používá max. 80 W/m2, pro nízkoenergetické domy s výbornou tepelnou izolací jsou určeny rohože 40 W/m2. Silnější varianty se používají pro instalaci mokrou cestou do potěru pod dlažbu.

O nastavování teploty v místnosti se stará termostat, přičemž běžné modely zvládnou 6–16 A (2 300 až 3 000 W). Z přepočtu výkonové hustoty v předchozím odstavci vyplývá, že pro větší místnosti budete potřebovat výkon v řádech kW. Samotný termostat však takový výkon nezvládne, výkonnější systémy el. podlahového vytápění tedy musíte spínat stykačem umístěným v rozvodnici, který bude ovládán termostatem, případně můžete použít více termostatů v místnosti.

Vytápění v každé místnosti by mělo být připojeno na samostatný jistič. Z důvodu bezpečnosti je el. podlahové vytápění napájeno přes proudový chránič. Ideální je samostatný chránič, který bude chránit pouze okruhy podlahového vytápění, neboť topné rohože a vodiče mají kvůli své délce vyšší tzv. únikový proud. Jde o proud, který uniká přes izolaci do země, a přestože může být u jednotlivých spotřebičů zanedbatelný, při délce všech topných vodičů a počtu spotřebičů v domácnosti může dosáhnout i několika desítek mA a „shazovat“ běžný 30 mA chránič. Volbu chrániče a způsob zapojení svěřte projektantovi, který bude brát ohled i na tyto okolnosti. Únikový proud by měl zkontrolovat revizní technik před uvedením do provozu při první i následných odborných prohlídkách a zkouškách (revizích).

Topné kabely a rohože se dodávají většinou osazené koncovými vodiči (tzv. studený přípojný konec). Tyto vodiče pak musíte připojit k termostatu, případně k el. okruhu spínanému stykačem, ve vhodné podomítkové krabici. Rohože se vyrábějí jako dvouvodičové – ty mají oba připojovací vodiče osazené na začátku v jednom bodě, nebo jako jednovodičové – u nich se první vodič nachází na začátku a druhý na konci rohože. Topné fólie se dodávají i bez koncových vodičů. V takovém případě je musí vodiči osadit montážní technik, resp. elektrikář.

V koupelně pod elektroinstalačními zónami 1 a 2 můžete použít pouze topné kabely, rohože či fólie vyhotovené s ochranným kovovým pláštěm nebo kovovým krytem – tyto části pak slouží jako ochranný vodič a připojují se k ochrannému vodiči (PE) přívodního kabelu.

I s elektrickým vytápěním můžete ušetřit

Přestože je vytápění elektřinou považováno za nejméně úsporné, může být ekologické v případě, že se bude většina elektřiny na našem území vyrábět z obnovitelných zdrojů. Přispět k tomu můžete i vy sami v případě, že na výrobu elektřiny využijete fotovoltaické panely. Sice tím zvýšíte vstupní investici, z dlouhodobého hlediska však lze vytápět mnohem levněji než při odebírání veškeré potřebné elektřiny z rozvodné sítě.

Při realizaci el. vytápění a přípojky můžete využít tzv. sazbu pro vytápění. Jde o levnější el. proud dodávaný cca 20 h denně (zbývající 4 h se dodává za běžnou sazbu).