Jak dobře máte nastudované normy týkající se strukturované kabeláže? Považujete se za experta? Zkuste zodpovědět následující otázky a možná budete sami překvapeni, kolik toho opravdu víte resp. nevíte :).

Všechny informace v tomto článku se vztahují k normě ISO 11801 ed.2.2 z roku 2011. Normy ANSI / TIA (Severní Amerika) a CENELEC (Evropa) se mírně liší, ale základní principy zůstávají stejné.

1. ČÁST - NÁVRH HORIZONTÁLNÍCH PROPOJENÍ

Schéma níže zobrazuje základní horizontální metalický spoj ve smyslu normy obsahující 2 patch kabely a permanent link. Norma umožňuje přidat konsolidační bod a replikační patch panel, což znamená 2 další moduly RJ 45 a patch kabel, ale v tomto případě s nimi nebudeme uvažovat. Rovněž pomineme využití MUTOA.

Obrázek 1: Základní schema horizontálního metalického propojení ve smyslu normy ISO 11801 

Maximální délka kanálu je 100m. Maximální délka permanent linku (horizontálního kabelu) je 90m. Celková délka patch kabelů je maximálně 10m.

2. ČÁST - NÁVRH OPTICKÝCH PÁTEŘNÍCH PROPOJENÍ

Návrh páteřních propojeních po optice je obecně mnohem komplexnější než návrh horizontálních metalických propojení. V úvahu je nutné vzít množství proměnných jako počet vláken, vzdálenost, typ kabelu, atd. Norma ISO 11801 poskytuje pouze obecné doporučení a odkazuje na normy IEC týkající se komponentů a měření. Například, o způsobu měření hovoří ISO / IEC 14763-3. Následující otázky souvisí se všemi ISO dokumenty, které souvisí se strukturovanou kabeláží.

Maximální délka, kterou v LAN můžete využiít je 2000m. Všechny komponenty mají definované parametry tolerované odchylky.

Obrázek 3: Struktura rámu (frame) z “Ethernet Blue Book”

Úkolem strukturovaného kabelážního systému je zajištění komunikace mezi zařízeními. V dnešní době probíhá většina komunikace v prostředí LAN, nejčastěji pomocí protokolů fast Ethernet a Gigabit. Oba jsou součástí řady standardů IEEE 802.3 a fungují na principu posílání dat pomocí framů.

Zažitým předpokladem je, že aktivní zařízení negenerují chyby při vytváření framů. Tím pádem, pokud se při dekódování zjistí, že jsou nějaké poškozené, museli se poškodit během přenosu v přenosovém médiu - nejčastěji v kroucené dvoljinke.

Metoda kterou se kontroluje zda framy přišli pořádku se nazývá CRC (Cyclic Redundancy Check) a spočívá v kontrole posledních 4 bitů frame. Nazývají se FCS (Frame Check Sequence). Vlevo je zobrazena struktura rámce ze základního dokumentu Ethernetu tzv. "Ethernet Blue Book". CRC chyba (CRC error) jednoduše znamená, že informace je poškozená a je třeba ji poslat znovu. Vyšší počet CRC chyb se projeví ve zpomalení sítě.